Lesní terapie

Dnešní Lesní terapie vychází z japonského Shinrin-yoku, což se překládá jako Lesní koupel nebo Lesní lázeň. Lesní terapie je více přizpůsobená západnímu světu, ale shodně vychází z přirozeného pouta mezi člověkem a přírodou. Využívá přínosu pobytu v přírodě pro zdraví člověka a zároveň utužování vztahu k přírodě.

Je prokázáno, že pozitivní vliv stromů na duševní pohodu mívá delší trvání, než krátkodobé důvody ke štěstí.

Les pomůže vidět to, co právě teď v životě potřebujeme.

Lesní terapie je pro všechny, kteří hledají klid nebo řešení – fascinace přírodou pomáhá dostat se do flow (plynutí) – ponoření se do léčebného procesu v lese, inspirace, radost z jednoduché činnosti  a ztráta pojmu o čase.



Trochu historie

Výraz Shinrin-yoku vytvořil 1982 Tomohide Akiyama, ředitel Japonské lesnické společnosti a ministr zemědělství a znamená "lesní koupel" nebo "smyslová lesní koupel" ve smyslu koupel v atmosféře lesa nebo přijímání lesa skrze své smysly.

Shinrin-yoku spočívá v pomalé chůzi (často) s průvodcem (většinou) po certifikovaných stezkách v lese a může zahrnovat i jiné aktivity v lese, jako jógu, meditace, pozorování přírody nebo koupele. Obvykle tomu předchází a následuje měření tlaku, stresových hormonů a odborné posouzení celkového stavu účastníka před a po terapii.

V této podobě se Shinrin-yoku rozšířilo např. i do Koreje, Austrálie, USA, kde probíhala další vědecká zkoumání dokazující účinnost terapie a byla uznána jako plnohodnotný způsob prevence chorob a rekonvalescence.

V USA terapii rozvinul dlouholetý budhistický praktik M. Amos Clifford a založil Association of Nature and Forest Therapy Guides and Programs, která ročně proškoluje desítky průvodců Lesní terapií z celého světa.

Návrat k přírodě

Do průmyslové revoluce trávili předci v přírodě 99,9 % života a ještě v roce 1900 žilo ve městech jen 14% světové populace. 

Průměrný Američan stráví v uzavřeném prostoru 93% času, z čehož 6% tvoří jízda autem, Evropané 90 % času.

Technostres, úzkosti a deprese stojí EU 170 miliard eur ročně a v USA je to 210 miliard.

Přitom člověk a příroda stojí na stejné úrovni, člověk je součástí přírody. (Jen podle některých náboženstvích je člověk specifický tvor oddělený od zbytku přírody.)

V prostředí přírody dochází k redukci stresu a uvolnění, často i přílivu energie a vitality. Například zelená barva je prehistoricky spojena s dostatkem potravy i vody a automaticky vyvolává u člověka klid a radost i dnes. 

Prokázané účinky Lesní terapie

  • již po 2 hodinách v lese dochází ke zpomalení a uvolnění
  • tlak se optimalizuje už po 15 minutách a po celé terapii přetrvává až 5 dní
  • navýší se počet a aktivita NK (natural killers) buněk a efekt trvá dalších 7 dnů po lesní terapii a úplně odeznívá až po 30 dnech
  • zvýší se počet protizánětlivých cytokinů 
  • zlepšení kardiovaskulárního a metabolické zdraví
  • sníží se hladiny cukru v krvi
  • zlepší se soustředění a paměť, prohlubuje se uvolnění
  • zvýší se hladina energie a povzbudí se pozitivní myšlení i kreativita
  • vyváží se sympatické (uteč nebo útoč) a parasympatické nervové systémy (odpočívej)
  • redukuje se pocit stresu a zvýší průměrná doba spánku, jeho kvalita a celková regenerace i bez zvýšené fyzické námahy
  • lidé procházející se v lese si pamatují o 20% více
  • i jen výhled na stromy z nemocničního lůžka urychluje rekonvalescenci a snižuje množství potřebných analgetik
  • zvuky lesa a přírody mají prokazatelný stejně pozitivní vliv 
  • pozorování fraktálů sníží stres až o 60%


Zdroje pro tato a další fakta spolu s odkazy naleznete zde:

Prof. Yoshifumi Miyazaki, Shinrin-yoku, Grada 2018

Dr. Qing Li, Šinrin-joku, Pragma 2018

M.Amos Clifford, Průvodce lesní terapií, DharmaGaia 2024

Clemens G. Arvay, Les léčí, Fontána 2018

Proč lesní terapie funguje

Vlastně za to může chemie. V přeneseném smyslu slova chemie a komunikace mezi člověkem a přírodou, často na nevědomé úrovni. V hlavní roli jsou zde ale fytoncidy – přírodní oleje v rostlině, tvořící součást obranného mechanismu stromů. Jsou uvolňovány ze stromů na ochranu proti bakteriím, hmyzu i houbám a jsou také součástí komunikace mezi stromy navzájem. Hlavní složkou fytoncidů jsou terpeny – to je to, co v lese vnímáme čichem.

Hlavní terpeny jsou: D-limonen (voní po citronech), Alfa-pinen (borovicová vůně), Beta-pinen (bylinková vůně) a Kamfen (pryskyřičná, terpentýnová vůně)

Vdechování fytoncidů způsobuje všechny benefity zmíněné výše a k tomu se přidává vdechování neškodné půdní bakterie Mycobacterium vaccae, která stimuluje imunitu a člověk se cítí šťastný. 

Účinek se zvyšuje po dešti, kdy jsou terpeny i půdní bakterie více rozptýlené ve vzduchu.

Jak probíhá Lesní terapie

Taky jste si nejprve představili objímání stromů? :) Je to takhle:

Lesní terapie probíhá formou fyzicky nenáročných a bezpečných aktivit v lese, takzvaných pozvánek, při kterých zapojujeme všechny smysly. Cílem je celkové zpomalení, uvolnění, zvýšené vnímání a všímání si vlastní reakce na tyto podněty. Aktivitám se říká pozvánky, protože je na účastníkovi jestli navrženou aktivitu bude nebo nebude z jakéhokoli důvodu dělat. Je na průvodci, aby vhodně volil z množství aktivit, které budou pro každého účastníka nejvhodnější a nejpřínosnější. Po každé pozvánce následuje reflexe vnímavosti.

Na konci vás čeká malé milé překvapení. 

Vše probíhá s respektem k účastníkovi i k lesu a v naprosté diskrétnosti.